Jaro už je tu a s ním i pylová alergie.

Jaro už je tu! Teplé měsíce, slunce a kvetoucí stromy jsou důvodem k radosti většiny lidí. Ne tak pro alergiky, kterým začala pylová sezóna, a tedy i senná rýma, slzení, pálení očí, únava...

Počet alergiků v České republice neustále roste. Za posledních 20 let se počet alergiků více než zdvojnásobil a dnes se jejich počet odhaduje na 1 milion. U dětí je nárůst nemocných desetiprocentní.

Co je alergie?
Alergie vznikne jako důsledek nepřiměřené a přemrštěné obrany organismu na nějakou cizorodou látku, alergen. Ke vzniku přecitlivělosti většinou dochází při opakovaném styku s látkou, která alergii spustí. Imunitní systém člověka přestane proti alergenu organismus chránit a brání se alergickou reakcí.

Předpoklady k alergii jsou dány v genech. Ale na skutečné propuknutí alergie má vliv mnoho faktorů - nezdravý životní styl, znečištěné ovzduší, kouření, dědičnost nebo také stres.

Odborníci hovoří i o tzv. hygienické hypotéze. Ta připisuje nárůst alergiků zvýšené hygieně, která zabrání vzniku infekčním onemocněním. Tím není imunitní systém nucen k obranné reakci na infekci z okolí, a svoje působení proto zaměří nesprávným směrem. Částečnou prevencí vzniku alergie je zdravý životní styl v čistém ovzduší, a také vhodně stanovená léčba.

Není proto dobré Vaše dítě úplně chránit před špínou a blátem, právě naopak. Děti, které vyrůstají ve „sterilním" prostředí trpí na alergie více než děti, jejichž imunitní systém se brzy se „špínou" setkává a rozezná proto škodlivé látky od neškodných.

Také ve velkoměstech je riziko vzniku alergie větší než na vesnici. Saze a prach se usazují v pylech a alergie zhoršují.

Zajímavým příkladem je porovnání nedávného vývoje v západním a východním Německu. Před pádem berlínské zdi trpělo v západní části Německa alergií pětadvacet procent veškeré populace, zatímco na východě byl podíl alergiků sotva pětiprocentní. Deset let po sjednocení se počet alergiků na východě zvýšil pětinásobně a prakticky se vyrovnal poměrům na západě. Provedené výzkumy dávají příznivější stav populace v bývalé NDR do souvislosti s výrazně vyššími počty dětí v předškolních zařízeních a s nižšími hygienickými normami. Podobný nárůst alergických onemocnění sledujeme v poslední době i v jiných zemích bývalého východního bloku.

Základní typy alergií (sezónních i celoročních):

• Alergická rýma
• Alergické astma
• Alergie na potraviny
• Alergie na léky
• Alergie na hmyz, anafylaktický šok
• Alergie na zvířata
• Alergie na plísně
• Atopický ekzém
• Alergie na roztoče

Léčba
Na počátku léčby je především potřeba zjistit, které látky z okolí působí pacientovi potíže. Pacient nejprve podstoupí kožní testy, kdy se po podání oslabeného alergenu objeví reakce na kůži. Podaří se tak zachytit i drobné alergie. Ke zjištění intenzity dané alergie se používají krevní testy. Alergie se léčí i medikamenty, které potlačují imunitní reakce organismu nebo tlumí již existující příznaky. Někteří pacienti nedají dopustit na homeopatickou léčbu.

Pokud máte příznaky alergie, měli byste co nejdříve vyhledat lékaře - alergologa a nasadit vhodnou léčbu. I sennou rýmu je nutné brát velmi vážně. V průběhu let asi v cca 30% případů se mohou potíže rozšířit i na dolní cesty dýchací a i "obyčejná" senná rýma může vést ke vzniku astmatu!