Atopický a kontaktní ekzém
Atopický ekzém (atopická dermatitida) je časté onemocnění, které způsobují alergeny. To jsou látky zevního prostředí, které mohou u citlivých osob způsobit nežádoucí reakci imunitního systému. V dospělosti nějakou formou ekzému trpí asi deset procent populace.
Pokud se dítě osype ekzémem, nejde jen o problém s kůží. Dítě je alergik, jeho tělíčko se vyrážkou brání proti látce, kterou nesnáší, většinou nějaké složce potravy. Proto nestačí léčit jen nemocnou kůži, je potřeba hledat jiného „viníka“ – odpovídající alergen.
RIZIKO VZNIKU ATOPIE
O alergické příčině atopického ekzému svědčí i její název. Atopie je dědičný sklon k alergii. V případě, že rodič dítěte trpí alergií, je riziko jejího vzniku u dítěte asi třicetiprocentní. Pokud jsou maminka a tatínek alergici oba, existuje šance, že dítě alergii zdědí, dokonce až šedesátiprocentní. Podle některých dalších údajů jsou rizika ještě vyšší – pohybují se řádově mezi šedesáti až osmdesáti procenty. Může se ale stát, že alergie jednu generaci „přeskočí“ a dítě tak neonemocní. Nad dědičností není důležité přemýšlet, protože s ní nikdo nic nezmůže. Důležitější je soustředit se na opatření, která vzniku alergie mohou předejít, nebo ji alespoň oddálit.Imunitní systém atopika tvoří zvýšené množství protilátek (imunoglobin E), které reagují na řadu alergenů zevního prostředí. Typickými alergeny jsou pyly, roztoče, plísně a potraviny, zejména bílkovina kravského mléka. Působením alergenů na lidský organismus tak může vzniknout atopický ekzém, pylová alergie nebo alergické astma. Alergie může propuknout kdykoli během života.
Atopický ekzém se nejčastěji objevuje po třetím měsíci věku dítěte. Ekzém může propuknout v okamžiku, kdy maminka přestane kojit a miminko začne konzumovat náhradí mléčnou výživu a další stravu ze zeleniny, masa a ovoce. Lékaři proto ženám doporučují, aby kojily co nejdéle a příkrmy začaly do jídelníčku (současně při kojení) přidávat až v šesti měsících.
KOJENCI
V některých případech může ekzém vzniknout i u plně kojených dětí. Maminka pak musí držet dietu, i když to při kojení může představovat problém. Vyvarovat by se měla konzumaci mléka a mléčných výrobků, čokolády, koření, někdy i některých druhů ovoce a zeleniny. Při dietních opatřeních je třeba vycházet z doporučení lékaře. Organismus matky a kojeného dítěte totiž musí mít dostatek všech potřebných živin. U kojenců ekzém nejčastěji vzniká jako reakce na nesnášenlivost bílkoviny kravského mléka.
PŘÍZNAKY
Příznaky atopického ekzému se mění s věkem. Typickým projevem je zarudnutí kůže a výsev pupínků, které mohu mokvat a tvořit stroupky. Ekzém se může nejprve objevit na obličeji - tvářích, čele, bradě, pak se rozšiřuje na krk a do vlasů. Postupně může být vyrážkou postiženo celé tělo. Ekzém je nepříjemné onemocnění – většinou ho provází silné svědění. Ekzém dále může předcházet pozdějšímu propuknutí senné rýmy nebo astmatu.
U dětí nad čtyři roky může ekzém vypadat trochu jinak. Svědivé pupínky zasychají, olupují se, na kůži se objevují šupinky. Silné svědění ekzému může pacienty – zejména děti – nutit ke škrábání postižených míst. Do organismu tak kůží může vniknout infekce. Na loktech, pod koleny, zápěstích i krku dále mohou vznikat ložiska hrubé suché kůže. Tato forma ekzému může přetrvávat i do dospělosti. Na vznik i stav ekzému mají velký vliv i změny teploty, stres, používání nevhodné kosmetiky nebo kontakt kůže s čistícími a chemickými prostředky.
LÉČÍ SE NEJEN KŮŽE, ALE I PŘÍČINA NEMOCI
Úspěšná léčba ekzému musí být komplexní. Postižená místa na kůži je třeba ošetřovat podle doporučení lékaře, současně ale je nutné zjistit pravou příčinu onemocnění a léčit ji. Proto pacienti musí dodržovat dietu a vyhnout se styku s alergeny, které ekzém v jejich organismu způsobily. Při léčbě má své místo i přírodní medicína (bylinky, přírodní přípravky, masti).